Běhej lesy - Brdy

Běžecký seriál Běhej lesy letos vstoupil do své druhé regulérní sezóny a hned si navlékl další korálek na svůj sympatický náhrdelník - závod v bývalém vojenském prostoru Brdy.

Solidní motivace, že?

Navíc závod krásně vyšel na můj svátek. Jak jinak se dá lépe slavit, než pohybem na zdravém vzduchu? Ano, motivační faktory vskutku nechyběly.

Běhej lesy pro závod v Brdech nabídly 2 závodní okruhy (pokud nepočítáme dětské závody), a to o délce 11 a 20 km. Prognosticky jsem zvolil ten kratší, protože jsem se trochu obával tropických veder a dusna, které do našich končich pravidelně na sklonku července zavítají. To jsem ale pochopitelně nevěděl, že počasí si s námi trochu zahraje, byť odlišnými způsoby...

Na žádném předchozím podniku Běhej lesy jsem předtím ještě nebyl, takže jsem byl docela zvědav, jak to organizátoři zvládnou. Ve výsledku jsem byl docela potěšen. Přece jen, závod se koná v nově vzniklé CHKO, kolem je fůra nevybuchlé munice, s dopravou na místo je to taky trochu "na štíru", atd. Ve výsledku pořadatelé ale dělali co mohli, zajistili kyvadlovou dopravu z odlehlejšího parkoviště (cca 5 km vzdáleného), obstarali příjemný doprovodný program (celou dobu mi pod nos voněly domácí burgery až natolik, že mě chvíli mrzelo, že dnes vůbec běžím a nemohu se pořádně nadlábnout) a vůbec jim šlo vše hezky od ruky.

Samotná trasa je také fajn, sice organizátoři doporučovali silniční obuv, ale pokud bych něco podobného běžel příště, tak asi radši zvolím obuv trailovou. Šotolina a lesní zpevněné cesty se sice na pohled tváří hezky, ale některé kameny a drobné překážky nejsou úplně vhodné pro silniční botky.

Nejkouzelnějším místem pak bylo jednoznačně proběhnutí okolo Padrťských rybníků, z nichž zejména ten Horní zabírá slušný kus místa (jen tak pro lepší přehled, jedná se až o 115 ha...). V takových chvílích člověk až zapomíná na únavené končetiny a horšící se dech...

Pravda, trochu jsem to na začátku přepálil (jako už skoro tradičně). V plánu bylo běžet víceméně na pohodu, těsně pod hranici 5min/km. Nakonec jsem měl v cíli 4:45 min/km a celkově získal poměrně solidní 61. místo (na trati bylo 515 účastníků), což zní sice hezky, ale také se přiznám, že poslední 3 km jsem si už závod moc neužíval a rozhodně nejde říci, že by to bylo "na pohodu". Tak už to ale občas u závodů bývá, to by se jinak člověk ani nemusel někam přihlašovat a mohl si v klidu sám pro sebe vyklusávem lesem.

A ono se nakonec rozhodnutí běžet o něco rychleji než jak velel plán ukázalo být celkem moudré, protože cca 500 m před cílem se přihnal silný déšť (doprovázený v pozadí bouřkou). Představa, že by mě to chytlo někde těsně za půlí trasy (kdybych se rozhodl běžet 20 km) není moc příjemným pomyšlením.

No jo, větru a dešti ještě naštěstí člověk poručit neumí.

Naštěstí však umíme poručit sami sobě a dotáhnout "rozdělanou práci" a užít se zasloužilé endorfiny. Někdy k dokonalému pocitu stačí i maličkosti, které třeba pořadatele prakticky nic nestojí, ale mají dobrý efekt. Třeba v mém případě se to povedlo splnit na výbornou. Jak už jsem se ostatně zmínil v úvodu, tak jsem toho dne měl dle kalendáře svátek a Běhej lesy na to nezapomněli a dostal jsem "spešl" číslo s nápisem "Všechno nejlepší" a takovýma těma konfetama. Ano, maličkost, ale potěší a nelze se pak divit tomu, že člověk si k podobnému sportovnímu podniku vytvoří fajn vztah.