Boj s technologiemi

Čas od času se vynoří nějaká studie, která tvrdí, že používání mobilních telefonů krom řady výhod přináší i velké množství nejrůznějších rizik, která jsou často spojována s výskytem nádorových onemocnění. Těžko říci, na přesnější výsledky si asi budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat. Osobně bych si tipnul, že nějaký vliv tam asi bude (těžko si představit, že by dekády života "ve stínu" vysokofrekvenčních polí neměly nějaké následky), ale jelikož mi tipy poslední dobou moc nevycházejí, tak budu raději pokorně mlčet, prý je za to dokonce nějaké zlato...

Obecně mi ale přijde, že mnoho věcí u kterých si můžeme doplnit pomyslný "hashtag" výdobytek moderní civilizace s sebou jaksi sekundárně přináší i fůru neplechy. Stačí se třeba podívat na symbol svobody (to označení není má lidová tvořivost) - automobil. Auto bezesporu vyřešilo mnoho nesnází s cestováním, pomáhá zmenšovat ten náš veliký svět a vlastnit automobil je i nedílnou součástí "american way of life", na což tak láskyplně hledí také miliony lidí v Číně a Indii. V reálu to ale dnes, zejména ve velkých městech, znamená, že díky obřímu počtu aut je tato doprava zoufale neefektivní. Jen Praha eviduje bezmála milion automobilů (k tomu je třeba přičíst další vozidla, která do hlavního města pravidelně zajíždějí). Motiv pokroku a rychlosti v dopravě se tu tak často zadrhává v dopravních špičkách.

I ty výše zmiňované mobilní přístroje jsou krom zdravotních potenciálních rizik také často zdrojem stresu, protože pocit "jsem neustále k zastižení" nemusí být v souvislosti s pracovními povinnosti, které nezřídka překračují vymezenou pracovní dobu, docela v pohodě.

Některá zaměstnání rovněž inzerují jako benefit na své pozice tzv. "home office". Jistě, může to být sympatická věc, která se moc hodí když máte doma nemocné děcko, ale pokud díky tomu váš šéf získá pocit, že jste v práci 24hodin/den, tak není zrovna snadné se vymezit s tím, že máte na sobotu večer jiný program.

Řešení jak se z toho velkého světa plného čmoudů z aut a neustálé nutkavosti být "online" (protože co kdyby mi někdo náhodou volal) samozřejmě existuje. Namísto auta by bylo, pokud to okolnosti dovolí, někdy fajn zkusit třeba zažít Prahu na kole. Co se týče telefonů, tak znám lidi, kteří si je pravidelně každý den v osm večer vypínají s poukazem na to, že svoji rodinu mají u sebe a ostatní lidé si prostě musí počkat do následujícího rána. Ono to obvykle totiž tolik nespěchá. Minimálně mi pak tito lidé přijdou tak nějak duševně zdravější, bez toho všeho digitálního guláše v hlavě.

Docela kuriozní ale je, že toto píši na internetový blog :).