Proklínaná TV Šlágr

Televizní stanice Šlágr TV bývá často terčem posměšných negativně kritických ohlasů, nutno říci, že z velké části právem, nicméně to je podle mě jen jedna stránka poněkud složitější věci.

Pravdou je, že tato stanice nabízí převážně dost šílenou a předraženou kolovrátkovou hudbu od lidí, jejichž vystoupení působí hodně bizarně - a to ještě v tom lepším případě. Skupinka podivných strejců poskakujících na otřepané melodiíe minulých dekád občas doplněné nějakým pokusem o lidovku, tvorba vlastních "televizních stár" a hlavně následný předražený prodej produktů, to jsou atributy, které vedou v současné době k relativnímu úspěchu a popularitě (minimálně mezi cílovou skupinou, což jsou zpravidla lidé 60+).

Pomyslným vrcholem pak jsou dovolené v zahraničí (tuším, že se jedná o Černou Horu), které Šlágr TV organizuje a kde se můžete potkat s oblíbenými tvářemi této stanice. Upřímně, toto soutěží o horší dovolenou snad jen s pobytem v Osvětimi a jednosměrnou jízdenkou tam… Ale chápu, cílová skupina nejsem.

Narazil jsem také na mnoho ostouzejících reakcí, kdy si různí lidé z programové skladby Šlágru a z jeho posluchačů dělají legraci, která je někdy docela ostrá. Diváci jsou tak často dehonestováni jako lidé trpící stařeckou demencí, primitivové, apod. A jakkoli mi programová skladba přijde skutečně pitomá, tak je podle mě onu "pitomost" potřeba vnímat v trochu širším kontextu. Zkuste si například někdy v neděli dopoledne projet programovou nabídku ostatním televizních stanic. Je jich docela dost (myšleno těch veřejně dostupných bez dalšího placení). A nabídka? Pitomost vedle pitomosti (když už jsem na to slovo jednou přistoupil). Zkuste si také někdy projet programovou nabídku většiny českých komerčních rádií. Hudba, která se tam vyskytuje, je opět podle mě z velké části tzv. "kanální" rychlokvašková příšernost stvořená za účelem momentálního hitu a z hlediska dalších let (ale co let, někdy i měsíců) prakticky nepoužitelná.

TV Šlágr tak z našeho mediálního hudebního světa zase tak moc nevybočuje. Osobně si myslím, že je zhruba stejně blbá jako většina jiné nabídky. Rozdíl spočívá v tom, že Šlágr je úzce zaměřen na cílovou skupinu seniorů, takže z hlediska mladších lidí působí o to nepatřičněji. Ony i ty písničky mají navzájem něco společného. Většina z nich je poměrně jednoduchých, zpěvných, milé se tvářících a jednoduše zapamatovatelných.

Trochu zarážející může být, že generace, které vyrostly na Beatles a Olympicu, pak na "stará kolena" poslouchají takové Duo Jamaha. Podle mě je to hodně o přístupu. Pochopitelně to neznamená, že všichni z věkové skupiny 60+ poslouchají doma Šlágr. Jenže Šlágr podle mě neboduje jen vlezlou hudbou, ale něčím, co dané věkové skupině seniorů imponuje daleko více. Vytváří totiž kolem sebe takový rodinný kruh bezpečí. Interpreti z této stanice se svým způsobem stávají dalšími členy vaší rodiny, což pro některé opuštěné seniory může znamenat také, že jsou jedinými členy jejich rodiny. Smutné, ale bývá tomu tak.

Šlágr volí milý přístup ke svým divákům, kteří se prostě a jednoduše v komplikovanosti a šílené klipovitosti jiných televizních stanic (potažmo rádií) ztrácí. Šlágr naopak své diváky zná, dovede si je hýčkat a v podstatě tak trochu vyplňuje mezeru na trhu (například Šlágrovské písničky na přáni dost připomínají podobný pořad, který před lety běžel na Československé televizi). Senioři jsou skutečně skupinou osob, na které média moc nemíří a krom několika veřejnoprávních pořadů je velká část z nich ze současného stavu dost konsternována. Nezapomeňme také, že právě televize je pro tuto generaci hlavním médiem.

Tak to mějte někdy na paměti, až třeba ovladač omylem spadne tam, kde je v logu napsáno Šlágr TV. Diváci této stanice nemusí být a priori pitomci, ale třeba také někdo, na koho svět trochu pozapomněl a on/ona si užívá svůj "ostrůvek pozitivní deviace".