Liborův blog

V době krátce před listopadem 89 se ve společnosti "hnuly ledy" v mnoha ohledech, jedním z těch pohybů bylo i vnímání komiksů jako takových. Od reprezentanta úpadkové západní společnosti se pozvolna přeměnily na vítané utěšení potřeb mnoha mladých kluků a holek. Zrodila se tak Kometa (jen pro pořádek, s výjimkou starších Rychlých šípů, zadní strany ABC a obligátního Čtyřlístku v Československu komiksy prakticky nějak koncepčně nevycházely). V Komětě publikovalo několik tehdejších mistrů svého oboru, za všechny jmenujme třeba legendárního Káju Saudka, který se svoji typickou kresbou přispěl i k tvorbě výše uvedené obálky. Některé příběhy vycházely na pokračování, vzpomínám si, že ve své době na mě hodně zapůsobila adaptace Čapkovy Války s mloky od Štěpánka, který podle mě dokázal velmi dobře vystihnout charakter původní předlohy. Jeho kresbu mloka, který se nebohému panu Povondrovi zjevuje pod Karlovým mostem, si pamatuji dodnes. Ano, Kometa vstoupila jako jasně zářící objekt ...

Vzpomínáte si na rodinu pana Mlčocha, která žila (a patrně ještě stále žije) alternativním způsobem v lesích v maringotkách? Režisérka Eva Tomanová o tom před lety natočila slušný dokument Stále spolu. Pokud ano a líbilo se vám to, tak předpokládám, že dobrou volbou pro doporučení by mohl být i snímek Captain Fantastic (Tohle je náš svět), v mnoha ohledech je totiž stejný jako výše uvedený dokument. Režisér a scénárista v jedné osobě Matt Ross pravděpodobně celkem dopodrobna studoval podobné alternativní rodiny, které žijí v odlehlé přírodě/divočině (koneckonců sám s tím má osobní zkušenost), protože obraz který nám tu vyvstává, působí velmi uvěřitelně. Jsou zde tedy originální jména, která otec rodiny Ben (Viggo Mortensen) dává svým potomkům, můžeme zde nalézt mnoho odkazů na výhody a celkovou prospěšnost domácího vzdělávání v kontrastu s tradičním pojetím, a pak také velkou míru autority rodiče u jeho dětí i netradiční slavení svátků (žádné Vánoce, dárky se zde dávají na den Noama C...

Ještě teď si vzpomínám na tu dobu, kdy světlo světa spatřil první Vietcong. Bylo to hodně zajímavá hra, která šla rozumnou střední cestou, kde na jedné straně byly trochu schématické střílečky typu Medal of Honor a na straně druhé tuhá realistická akce Operace Flashpoint. Vietcong nebyl ani jedním a z obou typů her si podle měl bral to lepší. I zde byly situace, kdy stačil jeden výstřel a bylo po vás, nicméně snad nikdy to nebylo na úkor zábavy a dokonce i naskriptované akce zde působily velmi autenticky, něco podobného by také šlo napsat o omezení pohybu, které bylo neméně zdatně kamuflováno neprostupnou džunglí. Zkrátka a dobře - velmi podařená hra. Není tedy divu, že na ohlášené pokračování se těšily doslova davy lidí. Výsledek však byl poněkud rozpačitý. Já osobně jsem rád, že svým "šprochem" k němu mohu také přispět, byť tedy s velkým zpožděním. Hra totiž vyšla před dlouhými lety r. 2005. Jo, to byl ten rok, kdy začala vysílat ČT24 a naše hokejky vyhrály ve Vídni (zatím)...