Tennis - Face Down In The Garden (2025)

 

Hudební duo Tennis vždy hrálo takovou tu hudbu, kterou můžete v klidu slyšet v kavárně, moc ji ani nevnímat, ale jen si v poklidu podupávat nad příjemnými tóny a melodiemi nohou. Směs popu inspirovaného šedesátými a sedmdesátými lety a zejména vlnou dream popu tohoto milénia skvěle fungovala, skupina si dokonce našla svoji vlastní hudební polohu a jejich skladby jsou tak zpravidla bezpečně rozpoznatelné.

S tím vším je ale – aspoň po nějakou dobu – konec, album s názvem Face Down In The Garden je (pravděpodobně) poslední, které duo vydá. Vyrazili rovněž na poslední „koncertní šňůru“ a dle vlastních vyjádřeních se budou věnovat jiným věcem než muzice, kde ostatně vše podstatné asi již sdělili. Ano, ne nadarmo se říká, že v nejlepším se má skončit.

Poslední album nese tedy název Face Down In The Garden a časově se rozhodně nejedná o nějakého „cvalíka“, poslech zabere necelých 30 minut.

Velmi zajímavou skladbou je určitě „Weight of Desire“, která pěkně popisuje překážky při naplňování svých tužeb, což asi každý známe velmi dobře.

Svůj klasický zvuk zcela využili ve skladbě „At The Wedding“, kde si pro změnu můžete poslechnout o tom, jak jste se v páru každý posunuli od doby, kdy jste si řekli u oltáře své „ano“.

Hudebně patrně nejlepší kousek se podle mého názoru nachází takřka ke konci celé desky a jmenuje se 12 Blown Tires. Ke skladbě se váže i zajímavá historka, kterak Tennis přejížděli autem z koncertu na koncert a na jednom místě píchli, při bližším ohledání pak zpěvačka Alaina napočítala až 12 dalších poškozených pneumatik od jiných vozů, což ji přivedlo na nápad s písní, která popisuje odolnost a cestu od úspěchů k úspěchům, ale přes nepříjemné zkušenosti.

Rozloučení se skupinou Tennis je sice smutné, avšak je to rozhodnutí dopředu avizované, které je třeba respektovat a připomínat si, že v životě jsou důležité i jiné věci, než jen budování slávy a kariéry.