Společník (Companion) 2025

 

Film Společník s neoficiálním podtitulkem "srdečně vás zveme na nový druh milostného příběhu" se řadí mezi snímky, které balancují na křehké lávce mezi žánry thrilleru a hororu a zároveň by také mohly být nějakým dalším dílem v nové sérii Black Mirror. To není výtka, naopak. 

Zpočátku tu máme trochu podivně izolované setkání muže a ženy (Iris, v podání Sophie Thatcher), které vyústí v romantický vztah, po nějakém čase spolu jedou na odlehlou chatu (protože co špatného by se mohlo stát na odlehlé chatě, že?), což je ve skutečnosti luxusní rezidence jakéhosi Rusa (toho si střihl Rupert Friend). Už během několika úvodních minut tu problikávají náznaky toho, že vše není takové jako by mělo být. To se zintenzivní s úmrtím jedné z postav. Divák pak nemusí být zrovna génius, aby si dal dohromady, že ne všichni jsou lidé, ale někdo je tzv. lidským společníkem (emotional support robot).

Krom solidní porce napětí se zde nabízí i klasická myšlenka "co to je být člověkem" a "mohou mít stroje emoce?". Pravda, není to tu nijak explicitně hlásáno, ale ve filmu to přítomno je. 

Hodně kladně bych ocenil hudební stránku, na které se krom skladatele Hirwaye podílela i herečka Thatcher (sama je také hudebnicí) a herecké výkony, které jsou velmi uvěřitelné, což platí zejména o hlavní postavě Iris, která si projde zajímavým vývojem. 

Společník není filme, který by na vás chrlil překvapivé dějové zvraty (aspoň ne tedy ve chvíli, kdy už máte z tohoto ranku něco nakoukáno, namátkou třeba Ex Machina), dokonce by šlo asi i říci, že je v některých částech i trochu předvídatelný. To mi ale vůbec nevadilo, osobně jsem každopádně rád, že jsem si na film udělal čas.