Liborův blog

Ano, Libor se po čase opět vydal do útrob multikina se zcela jasným úmyslem - naplnit své duševno výjimečným kulturním zážitkem. Na to, zda se to podařilo, odpoví následující článek. Tak tedy, nutno předem připomenout, že letadla první světové války pro mě znamenají docela dost. Jako malý chlapec jsem vášnivě hrával počítačovou hru s prozaickým názvem "Red Baron", ve které jste se mohli vtělit do osob pilotů zůčastněných stran a užívat si letecké a bojové simulace. Prostě paráda, znalci jistě znají. Dále jsem četl knihu věnovanou osudům tohoto legendárního pilota (Von Richthofen, legendární letec a jeho následovníci od R. T. Bickerse), takže je celkem logické, že od filmu jako takového jsem měl rovněž určité požadavky. Rudý baron však na mě nepůsobí jako dobrý film. To ovšem nutně nemusí znamenat, že by se jednalo o film vysloveně špatný. Působí však poměrně neuceleně a mnohé scény jsou tam jakoby zbytečné, hlavně pak milostná linie mezi Richthofenem a zdravotní sestrou, kter...

Sezení na dvou židlích není moc dobré. Bohužel člověk se mu často nevyhne...nebo nechce vyhnout? Nevím... Nabalit na sebe v záchvatu euforie úkoly takřka nemožné, nebo vyhovět přání lidí, kteří mají u mě "dveře stále otevřené", byť se jedná o věci takřka nesplnitelné, je u mě asi normální. Bohužel.. Asi nemám moc reálný náhled na život (jak už jsem koneckonců několikráte slyšet z úst mnohých). Jenže.., někdy je těžké něco odmítnout. Asi bych se měl naučit říkat častěji "ne".

Hallam Foe. Režie: David Mackenzie. Hrají: J. Bell, C. Forlani, Sophia Myles, Ewen Bremner Film Hallam Foe patří mezi početné nezávislé filmy, které se tvoří ve Velké Británii. Režisér David Mackenzie není bůhvíjaký filmový génius, ale tento snímek se mu bezesporu povedl. Hlavním hrdinou je chlapec (stár 18-ti let) jménem Hallam Foe (J. Bell), který se stále nevzpamatoval z tragické smrti své matky. Jeho otec si našel novou dívku Verity (C. Forlani, možná ji znáte z filmu "Seznamte se, Joe Black"), kterou však Hallam z pochopitelných důvodů silně nenávidí. Brzy odchází pryč (patrně) do Edinburghu, kde se protlouká jak může a...jednoho dne spatří dívku, která mu silně připomíná právě zemřelou matku.. Zbytek děje asi netřeba prozrazovat, nedojde tu sice k žádnému překvapivému zvratu (nic ve stylu Shyamalaha), ale i tak by to jistě byla škoda. Hallam je člověk, který se rád dívá. Svým starým dalekohledem pozoruje lidi kolem sebe. Tento jeho zvyk nemá mnoho společného se sexuálně...

Možná si řeknete, co to ten Libor jen čte za knihy, co? Hm... a budete mít pravdu. Po skvělé poslední (doufejme, že jen zatím) knize T. Pratchetta "Nadělat prachy" a Kohákově "Průvodci po demokracii" se mi do rukou dostala kniha značně kontroverzního charakteru. Kniha, která byla za minulého režimu bezbřeze adorována a to až do takové míry, že ty pozitivní, kladné věci na ní nám už dnes přes veškerý ten pathos a ideologický nános nemohou vytanout na myslí. Julda Fučík byl novinář, jazykově velmi kvalitní, leč ideově značně neobjektivní. Nebál bych se jej s trochou lehké nadsázky označit i za fanatika, člověka víry. Víry v Sovětský svaz, komunismus a bůhvíco ještě. Během svého relativně krátkého života měl Julek několikrát možnost podívat se do zemí, kde "fáze budování komunismu" notně oproti "reakčně buržoaznímu" Československu první republiky pokročila. Při své nesporné inteligenci a vnímavosti musel Julek vědět, že v SSSR se dějí hrozné a nespr...

Nastalo výročí (40.) uskutečnění srpnové invaze (některých) vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na internetu i v tištěných médiích máte možnost čísti články, vzpomínky jedinců, kteří události přímo zažili, zabývají se jimi, či jen mají nutkavou potřebu se k těmto věcem vyjádřit. Já osobně bych také trochu přispěl svoji troškou do pověstného mlýna.. Pokud se v naší zemi dělají průzkumy povědomí o historických událostech mezi mladými lidmi (myslím tím ty skutečně MLADÉ ve věku cca 14-15 let), tak je výsledek bohužel velmi často dosti tristní. O srpnu 68 toho moc nevědí a Únor 48...to je již jen zaprášená kapitola v učebnici dějepisu, ke které se studenti díky podrobnému probírání látky pravěku a starověku nemají vůbec možnost dostat. Jistě, je to bezpochyby škoda. Ale chtěl jsem psát trochu o něčem jiném. Otázka o co vlastně šlo v srpnu 68 je v podstatě již mezi odborníky vyřešena. Československo nastoupilo cestu reforem, které byly později za normalizace označovány za pravicové a...

Hospodářské noviny přinesly informaci, podle níž byla kniha pana prezienta "Modrá, nikoli zelená planeta" pro ruský překlad financována ropným koncernem Lukoil. Inu, to člověka dnes snad ani neudiví. JIž dlouho předtím se objevily (nikdy nepodložené) spekulace o tom, že za prací některých předních politiku, či lobbistů stojí například firma Exxon Mobile. Jen ten komentář o tom, že je vhodné, aby tato kniha vyšla i v Rusku, neboť právě tato zem hodně trpěla komunistickou zvůli, kterážto je dle mínění prvního občana našeho státu srovnatelná s aktivitami ekologu, by si pan prezident mohl odpustit...

Šel jsem si to včera večer podél nábřeží E. Beneše, vychutnával hezkou, stále ještě letní, vůni ve vzduchu - kterou sice trochu narušoval hluk dopravy a smog, ale co člověk v Praze nadělá, že? - a tu náhle dolehla k mému sluchu známá melodie. Dole, těsně u řeky v prostorách nějaké nábřežní restaurace stál muž u mikrofonu a spolu se svojí "španělkou" vydával zvláštní tóny, které jsem zprvu nepoznal. Až po obligátním "Reach out touch Faith!" jsem trochu prozřel. To jsou přeci Depeche Mode! Skutečně, známý song od DM v akustickém podání jednoho pražského zpěváka zněl fantasticky. Zastávám názor, že skutečně dobrá písnička se nezničí ani převedením do jiných hudebních vod. Důkazem toho může být i skladba od Björk "Army of me", kterou tato záhadná víla z Islandu nabídla na internetu volně všelijakým interpretům k předělání do jejich žánrů. Máme tak dnes možnost slyšet "Army of me" v podobě metalu, dechovky, country,... a všechno to je pořád skvělé (ač...