Kraftwerk - Die Mensch Maschine (1978)

Hudba seskupení Kraftwerk je - či spíše byla - vždy velmi zvláštní. Pokud nepočítáme elektronické experimentování se zvukem počátkem padesátých let, tak se Kraftwerk řadí mezi první průkopníky na poli této hudby. To, že jejich hudba byla a stále je kvalitní dokazuje např. i fakt, že mnoho dnešních nejenom elektronických skupin či projektů se na Kraftwerk odvolává jakožto na zdroj inspirace. Nebýt Kraftwerk neslyšeli bychom nejspíše asi nic o Depeche Mode, atd...
Paradoxně však Kraftwerk nejsou v našich luzích a hájích moc známí mezi širší veřejností, což se dnes asi už nezmění. Škoda....
Deska Mensch Maschine vyšla v roce 1978 v německé verzi a také ve verzi anglické. Osobně jsem dříve slyšel anglickou, ale ta německá mi tak nějak více sedla. Tato deska je v pořadí asi až osmá, neboť Kraftwerk byli vždy velmi pracovití hoši. Zvuk se od jejich počátků nikterak výrazně nezměnil. Toto album mi ovšem přijde o něco méně experimentální než např. slavná Autobahn, nelze zde sice hovořit přímo o písničkové podobě, i když příklon k synth popu tu je patrný (např. skladba Das Modell. Jako první skladba se tu objevuje geniální Die Roboter (nebo The Robots) s jednoduchým, přesným textem a úžasnou rytmikou. Má oblíbená skladba je však až ta třetí s názvem Metropolis, která dává jasný odkaz na slavný film Fritze Langa. Její podmanivá atmosféra má v sobě silný prvek fantastičnosti a odcizení, tak skvěle se hodící právě k filmové Metropolis.
Největšího úspěchu zaznamenal však asi song Das Modell, který se po nějakou dobu dokonce pohyboval na prvním místě britského hudebního žebříčku. Tato skladba se také dočkala velké řady různých coververzí, např. také od mých neoblíbených Rammstein...
Inu, co říci (napsat) závěrem? Hudba Kraftwerk na (nejenom) této desce je chladná, odtažitá, jakoby strojová (což dokládá i matematická přesnost beatu), jakoby ji ani nestvořil člověk, ale zároveň v sobě má cosi hluboce lidského. Těžko vyjádřit slovy. V případě Kraftwerk je lépe poslouchat než psát či mluvit.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Post Roma

Jsem zpátky v krásné české krajině. Chtěl jsem sem napsat něco o mé cestě do města měst, ale zážitků je ještě celkem dosti a musím si je trochu zkontemplovat. Prostě nějak poslední dobou moc nestíhám, snažím se dočíst knihu od historika Vebera "Únorová tragédie" a pustit se následně do Quo Vadis od Sinkiewicze, ale obávám se, že času nebude moc. Také jsme si dal předsevzetí trochu více sportovat, každý týden jít na squash. Poslední dobou mám pocit, že se v této hře trochu zlepšuji, takže doufám, že bude jen lépe. Snad svého předsevzetí dodržím. Také se snažím KONEČNĚ si obstarat in-lineové (ach, ta čeština) brusle. Je toho hodně... A také jsem chtěl cosi napsat o novém albu Prodigy, které je docela fajn, ale..internet se mi v posledních dnech trochu vyhýbá. Tak snad až bude trochu více času. Končit se má pozitivně, ne? Dejme k dobru jednu anekdotu: Potká Kohn smutně sedící Roubíčka a ptá se jej proč je takový smutný. Roubíček říká, "Ále, syn mi odjel na studia do Evropy ...
Další informace

Warcraft 3

Obrázek
Warcraft je skvělá realtime fantasy strategie, která se (jak jistě poznáte podle názvu) dočkala svého již třetího pokračování. Hra nás opět přivádí do nádherné krajiny, kde se odehrávají boje mezi orky a lidmi, do nichž se zapojují i jiné národy (trpaslíci, elfové, skřítci,...). Warcraft rozpracovává dále to, co jeho starší bratříček pouze letmo naznačil - totiž prvky RPG. V této hře jsou přítomny postavy hrdinů (princ Arthas, kouzelnice Jaina, ork Thrall,....), za které budete v průběhu hry postupně hrát. Postavy hrdinů sbírají zkušenosti, postupují na další levely a dokonce mohou i sebrat různé předměty (kouzelné prsteny, svitky,....). Nebojte se však, že se hra "zvrhne" v čisté RPG (ač tento žánr miluji), nadále se jedná o strategii, která je prvky RPG jen okořeněna. Tvůrci sice slibovali větší posílení RPG tváře, ale nakonec je to takto možná lepší. Ono kombinovat dva žánry v jeden nemusí vždy být úplně OK. Ve hře také přibyly nové rasy, a to: Temní elfové a Nemrtví. Práv...
Další informace

Stalker

Obrázek
Stalker (1979) Stalker je film režiséra Tarkovského a dá se zařadit do žánru, který já osobně nazývám "filosofická sci-fi". Někteří z vás si možná vzpomenou (ať již ze školy či z vlastní četby) na knihu Solaris či na její filmové zpracování (ovšem nemám na mysli to, kde hraje G. Clooney a ukazuje tam tak maximálně své pozadí), jež je také Tarkovského dílem a stejně tak je i Stalker filmovou adaptací literárního díla (v tomto případě románu Piknik u cesty). Hlavním hrdinou je Stalker, člověk mající milující manželku a lehce zmutovanou dcerku (chybějí ji dolní končetiny). Stalkerova vášeň (jedná se o jediné, co přináší Stalkerovi na tomto světě potěšení) je převádět lidi do tzv. Zóny. Příběh začíná ve chvíli, kdy se setká s Profesorem a se Spisovatelem (skutečná jména se během filmu divák nedozví), kteří se chtějí do Zóny dostat. Zóna je totiž velmi zajímavá oblast. V podstatě veškerý děj filmu se točí okolo ní, ale nepadne zde nic, co by nějak objasnilo její účel, poslání či t...
Další informace