Liborův blog

Od pana M. mi přišel zajímavý mail s odkazem na stránku, která Vaši webovku "přetaví" do vizuální podoby cca poloviny let devadesátých. Ono se to zdá jako doba krátká, ale v nekončícím prostoru jedniček a nul už uteklo hodně vody (která je složena rovněž z jedniček a nul). Jak by vypadala tato stránka se lze přesvědčit zde . Pokud chcete provést podobný pokus, tak se stačí podívat na http://wonder-tonic.com/geocitiesizer/index.php

Pokud si hodně libujete v temných záběrech filmů s atmosférou neopakovatelného "noir", tak jistě nepohrdnete krátkometrážním studentským snímkem, který se nachází pod tímto textem. Já mám osobně k žánru "noir" dost specifické postoje. Dříve mi přišel poněkud klišoidní, tedy až do doby, kdy jsem zjistil, že veškeré to klišé je vlastně záměr a v podstatě se tedy ani o žádné klišé nejedná. Poctu tomuto žánru skládali umělci jako byl třeba jeden z mých oblíbených tvůrců A. Hitchcock (pro mě osobně zůstane zcela výjimečný jeho počin Vertigo, který sice byl již natočen v barvě, ale atmosférou a pojetím příběhu zůstává stoprocentním "noir"), či později i Woody Allen. Dnes je film noir v podstatě už mrtvou záležitostí, která se na stříbrném plátně objevuje jen v parodiích, recesích, či v nepatrných odkazech pro filmové fajnšmekry. Další možností jsou pak už jen studentské filmy, na jejichž praktickou ukázku se po přečtení tohoto skromného příspěvku bezesporu těšít...

Bruno je dalším alter egem britského komika S. B. Cohena (např. Ali G, Borat) a stejně jako jeho předchozí filmy je i tento dost kontroverzní. Slušelo by se říci - silná káva. Mnoho lidí možná ani film nedokouká do konce, některým z něj může být špatně, jiní lidé se zase smíchy válí po kinosále. A někdy se stane, že Bruno ve Vás vyvolá všechny ty pocity najednou. Ukázkový příklad ambivalentních emocí :-). Bruno je homosexuál - a dává to na sobě náležitě znát. Poté, co je vyhozen z jedné rakouské televize, cestuje do USA, kde se chce - po vzoru ostatních rakouských hvězd (např. Schwarzenegera a Hitlera) - proslavit. Jistě, Hitler do USA necestoval, ale to nevadí. Bruno je nevysloveným archetypem homosexuála se vším provokativním, co k tomu patří. Stejně jako v případě Borata uvádí "běžné" lidi do kontaktu se svojí "nenormalitou" a tím se snaží demaskovat jejich vlastní pokrytectví, předsudky a jiné nechutnosti, které ve výsledku jsou daleko horší než Brunovo máchání ...

Útlá knížka páně Brothánka (ano, to není překlep) byla napsána krátce po osudových událostech roku 1938. Pan Jan Brothánek plnil funkci posledního okresního hejtmana Okresního úřadu v Bruntále, ač sám je rodák z Klabavy u Rokycan, a ve své knize tedy dosti zasvěceně popisuje události na Bruntásku. Bruntálsko tehdy bylo krajem povícero německým. Podle lidového sčítání z roku 1930 měl celkem 49 134 obyvatel, z nichž však Čechů byl jen něco málo přes 2%. Oba národy však vedle sebe žily celkem pokojně až do doby, kdy se rozšířila "anschlussová" psychóza. Obsazení Rakouska velkou část obyvatel Bruntálska podle tvrzení pana Brothánka silně radikalizovalo. Dalším bodem na pomyslné stupnici radikalizace pak jistě byly známé Karlovarské požadavky SdP. Patřičné úřady samozřejmě eskalaci provokací a zjevného - či skrytého - násilí nemohly zcela ignorovat. Před půlnocí 20. května 1938 byla provedena pohotovost stáží obrany státu. Tyto oddíly - dále nazývané SOS - na pan Bro...

Pokud patříte mezi fanoušky seriálu LOST, tak jistě nepohrdnete následujícím odkazem. Je to podvrh, či se snad skutečně někomu podařilo získat "call sheet" z poslední epizody s názvem "The End"? Nejzajímavěji se pochopitelně jeví ta pasáž "Jack in Hell", i když se přiznám, že přidávat do už tak místy překombinovaného seriálu další prvek by asi nebylo to pravé. Inu, už se nemohu dočkat dalšího dílu :-) http://gawker.com/5522253/exclusive-what-does-this-call-sheet-tell-us-about-the-lost-series-finale-updated

Zaujala mě zpráva, kde se oznamuje, že populární herci Mádl a M. Issová vybízejí mladé lidi (mezi které sami pochopitelně oba patří), aby přesvědčili své prarodiče (výslovně tam uvádějí slova "dědu a bábu") k volbě pravicových stran. Sami tvrdí, že nepracují v žoldu nějaké pravicové strany, ale z vlastního interesu. Inu, proč ne. Co mě ale trochu zarazilo bylo tvrzení, že, "Jestli v týhle zemi zvítězí u příštích voleb levice, tak za to můžou starý lidi, protože to jsou ty, kteří levici volí". To je nesmysl, mezi mladými lidmi je sice více rozšířena obliba tzv. "pravice", ale osobně znám mnoho mladých (počítejme od 18 do 30 let), kteří mají z rozličných důvodů blízko k levicových stranám (ať již je příčinou idealismus, reálné přesvědčení, či jen módní póza) . Mádl a Issová možná žijí v ustálené představě, že levicovou stranu může volit jen sentimentálně uvažující důchodce. Otázkou je také, jaké skutečně pravicové strany u nás mají na mysli. Nepřímo jsem poc...

Golden Axe, jméno, jehož vyslovení mnohým rozbuší srdce na míru místy až nezdravou. Ano, tak se hlásí pravá legenda. Na počátku byla jednička a nula. Z jejich vzájemných nekonečných kombinací se začaly rodit počítačové programy. Člověk je pochopitelně tvorem hravým, takže mu nečinilo velkých problémů si i z tohoto utvořit zábavu. Jedna z prvních počítačových her byl slavný Pong, primitivní, leč zábavný. Pro mě osobně počítačová historie však začíná až s příchodem hry Golden Axe. Žánrově se jedná o fantasy akční řežbu (doslova). Hra sice má jakýsi příběh, ale ten je prostší než _________ (doplňte si jméno neoblíbené populární osobnosti), či dokonce než ___________ (doplňte jméno ještě více neoblíbené osobnosti). To vůbec ale nevadí, neboť o příběh zde ani nejde. Na začátku si vyberete jednu ze tří možných postaviček. Zde se možná nachází jedna z výrazných chyb ve hře, neboť postavičky nejsou dostatečně herně vyvážené. Z celé plejády (Barbar, Amazonka a Trpaslík) to zcela jasně vyhrává -...