Liborův blog

Haruki Murakami - Norské dřevo Kniha tohoto japonského autora byla napsána v roce 1987, nicméně její děj se odehrává ještě o dvě dekády zpět. Hlavním hrdinou je Tóru Watanabe, skrze něhož autor představuje studentský život v Tokiu v druhé polovině šedesátých let. Tóru však není hrdinou obyčejným, pochopitelně, řeší obdobné problémy jako jeho vrstevníci z různých časových období, tedy lásku, finance, atd.., ale jinakost Tóra (a koneckonců i ostatních postav knihy) pramení z jejich "nejapončnosti". Skutečně, spisovatel Murakami se ve své knize striktně vyhýbá japonským literárním klišé, které předchozí generace do knih zavedly. Myšlenkové pochody postav Murakamiho se spíše podobají našemu "západnímu" vnímání světa. Dobře to dokumentuje i výběr hudby, kterou postavy z knihy Norské dřevo poslouchají, často tu dominují Beatles, Doors, atd… Koneckonců i samotný název "Norské dřevo" je inspirován skladbou Beatles "Norwegian wood".. Samotný děj by se moh...

The Dangerous lives of Altar boys Trochu kostrbatý název, ale já osobně mu dávám přednost před českým - "Skandál v katolické škole" (což mi mimochodem zní jako nějaká detektivka s majorem Zemanem, brrrr) - nicméně pod tímto názvem se skrývá dle mého názoru velmi pozoruhodný film, který je obtížné s něčím srovnávat. Tak tedy, děj je zasazen do začátku sedmdesátých let v USA, konkrétně do prostřední katolické školy (od toho tedy ten český název). Hlavní hrdinové jsou dva chlapci - Francis Doyle a Tim Sullivan (K. Culkin), jejichž role jsou skutečně velmi krásně a deskriptivně napsány. Radost pohledět. Prostředí ve škole je velmi konzervativní, zapšklé, statické, rigidní, zpomalené (doplňte si další vhodná adjektiva), jednoduše pro chlapce neúnosně nudné a protivné. Ztělesněním toho všeho je pak řádová sestra Assumpta (hraje ji Jodie Foster, ve filmu zdatně sekunduje výtečným mladistvým hercům ), právě sestru Assumptu si chlapci ztělesní jako hlavní "záporňačku" jejich...

Vždy jsem si vážil toho, když jse si nakoupil nějakou knihu. Knihu jsem si obvyklem vzla do jedné ruky, do druhé pozvedl záložku a...začalo se číst. Nicméně, dnes tomu už tak často není. Pomalu (ale jistě) jsem se dostal do skupiny lidí, kteří si knihy čast kupují, ale pak je nečtou. Těmito lidmi jsem vždy z duše opovrhoval, nicméně v jejich "kastě" jsem se ale ocitl.... Hrůza. Asi před třemi lety jsem si pořídil z antikvariátu (ve Valentinské ulicit - mimochodem, mají tam skvělé věci!) sbírku her od W. Shakespeara. Úžasné, ještě jsem tu knihu neotevřel..... Nevím proč, knihy čtu rád, Shakespeara mám rád rovněž, ale...nějak chybí vůle. Je pochopitelné, že v období zkoušek se čas na beletrii hledá jen těžko. Dnes jsem si splnil zkoušku z České politické historie, takže až do září (kdy mám svůj druhý zkouškový poločas) je vystaráno... Už se těším, až se pustím do další knihy, jež jsem si neprozřetelně před zkouškami pořídil - "Norské dřevo" - od známého (a v podstatě ...

Nestává se v dnešní době moc často, že by se někdy na trhu objevila počítačová hra z tzv. "staré školy". Teď nemám na mysli nepochopitelně obtížné a (místy i nudné) textové adventury, ale spíše rozličné arkádovité "hopsačky", které se vyznačovaly relativně krátkou hrací dobou, neexistencí funkce save (až na malé výjimky), velikou zábavností a také možností navolit hru pro 2 hráče na jednom PC (či podobné mašince). Všechny výše zmiňované atributy by se daly přisoudit i hře Lego Star Wars - the video Game. Tato hra - jak je již z názvu patrno - zachycuje první tři epizody "hexalogie" Star Wars. Zábavnost hry je však ještě podtržena zpracováním postaviček a jejich příběhů z filmů do podoby figurek z lega:-), což mi osobně přijde velmi originální a úsměvné. Nevýhodou hry je pochopitelně její krátkost, opětovné hraní už tak zábavné není. Zcela nová dimenze se však otevírá pokud s vámi k počítači zasedne kamarád(ka), nicméně i tak se trvanlivost těchto Star Wars...

Pokud se vysloví slovo "léto", tak jistě každého napadnou různorodá adjektiva. K létu však také neodmyslitelně patří prázdniny, kterých si bohužel letos asi mnoho neužiji. Jednak je strávím pracovně, což by mi zase až tak moc nevadilo, ale dále jsem si také nějaké zkoušky přehodil na září, což jsem zatím ještě nikdy neudělal, tak doufám, že se s touto nezáviděníhodnou situací dokáže můj organizmus nějak vyrovnat. K létu ovšem patří i dovolená a s ní i různé - povícero hudební - festivaly. Kamarád mi nabídl, zda bych s ním nechtěl jet na festival Sázava fest, který on osobně považuje za špičku domácí scény. Nechal jsem si tedy své kousavé poznámky pro sebe a na nabídku předběžně přikývl. Osobně bych raději volil něco jiného, jenže…on je to docela problém. Na místo, kam bych se nejraději vypravil já by zase nejelo mnoho mých přátel a já pevně věřím ve větu, jež zní "nezáleží zase až tak na tom, kde jste, ale s kým tam jste". Na druhou stranu, Sázava fest není zrovna l...

Při pohledu na dnešní složení filmů, jež přicházejí do kin (či na různé nosiče) se neubráním myšlence, zda už tak nějak nekončí období, kdy film - jež je určen pro kina - je stěžejní podstatou filmu jako takového. Stále větší podíl na sledovanosti zaujímá televize. Mnozí lidé raději než na normální filmy preferují televizní seriály (nic proti nim, sám jich pár miluji, např. Dextera). Je právě v televizních seriálech budoucnost? Těžko říci...... Doufám, že budoucnost vizuální zábavy nebude u televizních show a hloupých soutěžích (kterých je už teď velmi mnoho)......

Název Ostrov ve mně vyvolal vzpomínku na skvělý - byť trochu brutální - snímek Ki-Duka se stejným názvem. Ostrov od Michaela Baye je však něčím zcela odlišným, jedná se o sci-fi snímek skupiny lidí, kteří žijí v jakémsi úkrytě, neboť na zemi zuří epidemie, která kosí lidi jako mouchy...alespoň se to tak na první pohled zdá. Jedinou nadějí "zachráněných" je jakýsi ostrov, kam může odcestovat vždy ten, kdo vyhraje ve velkolepé loterii lístek. Jenže, ono všechno není tak, jak se zdá a pod pozlátkem společnosti se skrývá pozoruhodné tajemství... Zápletka snímku je zajímavá, nevím, zda se jedná čistě o scenáristický počin, či o nějakou adaptaci, ale děj bych určitě hodnotil kladně. Horší už to ale je s jeho zpracování, či - lépe řečeno - se jeho rozfázováním na část, kterou bych nazval "odhalování pravdy" a část "akční sekvence". Bohužel, film nezapře svoji "popkornovitost" a silně se soustředí spíše na akční sekvence, což - jak se domnívám - je ke šk...